Konečně zase ze Saska na Ústecko

17.6.2020 8:00 Helmut Böhme

Konečně zase ze Saska na Ústecko

Když se v sobotu 6. června 2020 objevila zpráva o opětovném otevření hranice mezi Spolkovou republikou Německo (resp. Svobodným státem Sasko) a Českou republikou, která byla v průběhu přísných opatření v rámci boje proti koronavirové pandemii delší dobu pro veškeré běžné občanstvo neprostupná, zajásal jsem a čile si naplánoval cestu do svého oblíbeného Ústeckého kraje. Hned na první pracovní den, tedy pondělí 8. června. Měl jsem k tomu i jeden důvod zcela osobní.

Tedy v tom smyslu, že se týkal přímo fyzické podstaty mé osoby – potřeboval jsem k holiči. A toho jsem také po příjezdu z Drážďan do Děčína neprodleně vyhledal. Ač svou provozovnu přestěhoval do nových prostorů a pochopitelně služby zdražil, 125,- korun českých pořád ještě zdaleka neodpovídá 30 eurům, které bych za už nezbytné zkrášlení zaplatil v Německu. S inovovanou vizáží jsem pak v 11:22 hod. pokračoval ve svém putování vlakem, nejprve na ústecké hlavní nádraží. Tam jsem jen přestoupil do spěšného vlaku směr Klášterec nad Ohří.


Vlak Sp 1944 v žst. Ústí nad Labem hl.n.

Já jsem jím mířil do Mostu a cestou jsem filmoval stavební práce na trati. Obnovují se mosty, trakční vedení i železniční svršek. V Řetenicích jsem si všiml důsledků prací pro cestující. Protože lávka přes kolejiště ještě není hotová, je přístup od staniční budovy na nástupiště poněkud komplikovaný.


Řetenice

V Mostě došlo ke všeobecnému posunu odjezdů díky zpoždění rychlíku z Chebu, tak jsem mohl ještě zdokumentovat vlak AŽD do Litoměřic, který vlastně už měl být pryč, ale poctivě čekal 10 minut na přestupující. Kromě toho na ně ještě čekal také spoj Regiojetu UK mířící do Žatce.


Most

Po odjezdu osobních vlaků se neočekávaně objevil lokomotivní vlak PKP Cargo International.


Vpravdě internacionální dvojice lokomotiv

Já jsem čekal na vlak do Moldavy v Krušných horách s odjezdem ve 13:20 hod. A přitom zachytil i rezervní vozidlo GWTR pro trať Most – Plzeň..


„Monča“ coby záloha a můj vláček do Moldavy

Cestující veřejnost celé soupravy kromě mne tvořil ještě jeden starší muž a jeden cyklista. Vystoupil jsem na zastávce Litvínov město a šel jsem na nádraží Litvínov, které je momentálně bez provozu, protože v něm probíhá elektrizace.


Litvínovské nádraží v průběhu drátování

Proti nádraží jsem fotil a hlavně filmoval tramvaje. Na videu uvidíte, že i některé z nich nosí roušky, Autobus linky 13 poctivě čekal na přestupující.


Tramvajová zastávka Litvínov nádraží

Jak jsem se dozvěděl na K-Reportu, vypomáhal vůz 810.231-1 firmy KDS dopravci Die Länderbahn při nedostatek vozidel. Tak jsem si na něj počkal na zastávce Litvínov město. Z výpravní budovy mne přitom „kontroloval“ pracant, který ji rekonstruuje.


„Orchestrion“ KDS v cizích službách

Při vjezdu do stanice Most vpravo od nás projel RegioPanter, do kterého jsem podle jízdního řadu sice neměl mít přestup, ale pak odjel o 5 minut později, tak mi to přece jen vyšlo. Protože do Teplic je mimořádně jednokolejný provoz, tak si možná mysleli, že když tím úsekem stejně včas neprojedeme, můžeme zároveň ještě čekat na přestupující.


Pohled na mostecké nádraží už z vlaku

Osobní doprava na lince U28 Děčín – Bad Schandau – Rumburk tehdy ještě nebyla obnovena. Pendloval jenom orchestrion v úseku Děčín – Dolní Žleb. Přeshraniční provoz měl být obnoven až o týden později. Na K-Reportu si stěžoval jistý český studující Technické univerzity v Drážďanech, že ten pendlující vůz 810.181-8 má ještě původní koženková sedadla, a proto chce své peníze zpět.


Obstarožní „orchestrion“ a zánovní RegioPanter

Na děčínském hlavním nádraží jsem ještě trochu fotografoval a filmoval nákladní a osobní provoz. Narazil jsem i na pozdrav z Rakouska.


Stroj ÖBB na děčínském hlavním nádraží

Spojem EC v 18:02 hod. jsem se vrátil domů. Vlak procházeli čeští policisté. Když prohlídku skončili, sundali si roušky. Ve stanici Dresden-Neustadt ukončil vůz RS1 společnosti MRB svou denní činnost a převzalo ji Desiro, které mne pak odvezlo domů do Weixdorfu.


Střídání stráží na nádraží Dresden-Neustadt

Z prvního pokoronavirového zahraničního výletu jsem se tak navrátil „hladce oholen, dobře naladěn“, jak hlásal dávný reklamní slogan. Další snímky z něj najdete v mé veřejné galerii.

Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský

Súvisiace odkazy